Při komunikačním procesu chceme předat někomu dalšímu nějakou určitou veličinu, zprávu, kterou komunikujeme, čili předáváme dál. V dobách dávno minulých probíhal také komunikační proces. Pralidé vydávali zvuky, kreslili na jeskyně různé výlevy a zanechávali za sebou různé sošky a znamení, prostřednictvím nichž komunikovali. Tyto doby již dávno minuly a komunikační proces se neustále vyvíjí kupředu.
Své zprávy, které chceme předat, již nemusíme čmárat ohořelým klackem po stěně jeskyně. Zprávy se kromě ústního šíření, přesunuli s vynálezem písma a následně knihtisku k písemným formám poněkud kultivovanějším. I tak trval celkem dlouho přesun nějaké komunikované zprávy od jejího původce k cíli. Lidé tedy vynalezli telefon. Zprávy se mohli šířit rychleji. Ovšem nešlo tak rozšířit i různé grafy a obrázky.
Lidé tedy koumali a vymysleli počítače a internet. To jim ale nestačilo. Začali vymýšlet různé komunikační a sociální sítě v rámci internetu, které jsou tak rychlé, jako sami události, které zachycují.
A čím méně spojovacích článků v komunikačním procesu, tím méně šumů, které zprávu ruší a mění, až z králíka na smetaně vznikne husa na houbách. Každá zpráva má totiž tendenci se deformovat.
Každý komunikační proces, probíhající mezi osobami, nebo podniky má své pravidla a své kroky. A pokud chcete být úspěšnými podnikateli, , může Vám naopak velice pomoci a prospět.
Nezapomínejte při komunikaci se svými zákazníky na internet a sociální sítě, ty dnes hýbou Světem a kdo je neovládá, jako by neexistoval. Nebudu Vám zde dlouho jmenovat všechny možné i nemožné existující komunikační média, jistě si sami na řadu z nich vzpomenete. A v případě, že ne, může si jít vzít ohořelý klacek a tvořit dějiny v jeskyni.
